Jára Cimrman - vynálezce Náladové hudby

Na přelomu století, přesněji řečeno mezi 22. hodinou dne 31. prosince roku 1899 a 4. hodinou ranní dne 1. ledna roku 1900, se Jára Cimrman zabýval převážně náladovou hudbou. V této době měl poměrně dobrou náladu a napsal několik průkopnických skladeb v této oblasti, od nejjednodušších až po komplikované, zvukomalebné, náladové a dobře naložené skladby. Ze základních opusů zmiňme se alespoň krátce o vůbec prvním kousku tohoto druhu s názvem Veselé rozpustilosti.
ilustrace pro Jára Cimrman vynálezce
Byla to v podstatě pouze jediná osminová nota, zato hodně veliká. Zabírala celou jednu stranu notového papíru. Byla úplně černá, jak osminové noty bývají, ale měla černé, kudrnaté vlasy, dvě bílé oči, dvě bílé brady, dvě černé uši, dva bílé nosy a dvě bílé pusy, rozzářené šibalským úsměvem. Cimrman mohl malovat jen černou a bílou.
Nejprve namaloval nasliněnou inkoustovou tužkou notu a pak do ní přimaloval zbytek prstem, otřeným o vlhkem mokvající vybílenou zeď místního domova pro nevěsty, zvaného "Když se noc blíží, samota tíží", kde Cimrman trávil poslední den století již od 19.00 hodin. Na žadonění všech známých obyvatelek ústavu i cizích náhodných příchozích, provedl Mistr světovou premiéru této své skladby. Byla to nejdelší interpretace tohoto díla. Génius hrál téměř celou hodinu na různé průhledné skleničky od vína, alkoholických lihovin, sody a piva.
Bylo obdivuhodné, jak si Mistr dovedl poradit se složitou situací na svém stole, kde se počet sklenic i množství tekutin neustále měnili. Absolutní suverenitu předváděl při bleskurychlém vylaďování jednotlivých nástrojů pomocí dolévání, neb při nižších polohách zase upíjením. Během této produkce použil také poprvé v historii hudby flažoletu na čtvrtce Veltlínského ryzlinku. Tomuto novému způsobu hry dal okamžitě náhodný příchozí pan Vimr příhodné jméno "Cimrovo dvojdecové flageotelum". Možná, ale nechtěl bych být falešným prorokem, možná taky ne, ale přece jenom se zeptáte, proč Cimrovo a ne Cimrmanovo. Vysvětlení je na dlani: pan Vimr měl v daném okamžiku vynikající nápady, ale podstatně horší výslovnost.

ukázka z knihy Byli jsme a buben,
kterou napsali Jiří Šebánek a Karel Velebný
ilustracemi bohatě doprovodil Jakub Krejčí, vydal PANTON, 1988
ISBN: 80-204-0731-6

/ mapa webu / 2006 - 2008 © Jakub Krejčí /
/ fotografie Antonín Malý / dreamdesign sny /