V roce 1997 jsem byl osloven bývalým kolegou ze školy, žijícím ve švýcarské Basileji, zda bych neměl chuť si zasekat v romantické alsaské vesnici Eguisheim. Domluvili jsme se a v listopadu, v době vinobraní, jsme dorazili na místo. Eguisheim, středověká vesnice obklopená ze všech stran vinicemi, a prošpikovaná hospodami i vinárnami na nás tak zapůsobila,
že když jsme přemýšleli o tématu symposia, nemohlo nás napadnout nic jiného než víno.
Martin Michovský, který to celé zorganizoval, nás uvedl ke svým přátelům, bratrům Sorgovým, do jejich překrásné restaurace. Zde, na dvoře hospody, u obrovské kašny s rybami, jsme dostali prostor pro naše "sekání". Vybrali jsme si místní syrovou borovici, špalky v průměru okolo 70 centimetrů a výšky 2 metrů. Ateliér u kašny byl otevřen do ulice, což přinášelo s sebou neustálé návštěvy kolemjdoucích, kterých bylo opravdu někdy až až. Eguisheim svojí krásou láká tisíce turistů z celého světa po celý rok, v době vinobraní je to ještě znásobeno. Pracovali jsme šest dní od rána do večera, bratři Sorgové o nás pečovali jídlem, pitím i noclehem. Sochy jsme zde potom zanechali. Některé si zakoupili majitelé místních hostinců, jiné zůstali výzdobou dvora pánů Sorgů.
Další rok (1998) jsme si celou akci ve stejném duchu zopakovali. V roce 1999 si náš kamarád Michal Faflík pronajal bývalou obecnou školu v Rousínově u Rakovníka, kde chtěl zřídit společenské a obchodní centrum místního regionu. Oslovili jsme několik našich kamarádů-výtvarníků, kteří byli ochotni týden pracovat za jídlo a pití a uskutečnili jsme První rousínovské umělecké symposium. Smyslem celé akce bylo získat finance z prodaných děl na rekonstrukci bývalé školy. Ateliérem se stala polootevřená stodola M. Faflíka, materiál - topolové dřevo, jsme získali z lánských lesů jako příspěvek prezidentské kanceláře. Jako téma jsme zvolili hudbu. Je pravda, že z přihlášených výtvarníků, se prvního ročníku zúčastnilo polovina lidí, (P. Řezáč, J, Krejčí, M. Oliva) přesto získalo u místních občanů velkého uznání.
Druhého ročníku (2000) se již zúčastnila celá řada výtvarníků mj. P. Říha, P. Řezáč, J. Šorm, J. Bačkovský, L. Husák, J. Krejčí... Téma jsme zvolili divadlo. Techniky byli libovolné, a tak vznikly obrazy, sochy, dřevěný reliéf, keramické sošky, akvarely. Závěr symposia obstarali skupiny Tucet a České srdce. Třetí ročník symposia (2001), s tématem Abgar, podle epické básně Julia Zeyera, jsem ještě připravoval společně s ostatními, ale díky mé osobní přítomnosti na stavbě nového Zavěšenýho kafe jsem se již nemohl zúčastnit jejího průběhu.
Na Rousínovská symposia velice rád vzpomínám, byli to krásně prožitý letní dny a doufám, že taky přinesli nějaké peníze do kasičky na rekonstrukci místní školičky.
Martin Michovský, který to celé zorganizoval, nás uvedl ke svým přátelům, bratrům Sorgovým, do jejich překrásné restaurace. Zde, na dvoře hospody, u obrovské kašny s rybami, jsme dostali prostor pro naše "sekání". Vybrali jsme si místní syrovou borovici, špalky v průměru okolo 70 centimetrů a výšky 2 metrů. Ateliér u kašny byl otevřen do ulice, což přinášelo s sebou neustálé návštěvy kolemjdoucích, kterých bylo opravdu někdy až až. Eguisheim svojí krásou láká tisíce turistů z celého světa po celý rok, v době vinobraní je to ještě znásobeno. Pracovali jsme šest dní od rána do večera, bratři Sorgové o nás pečovali jídlem, pitím i noclehem. Sochy jsme zde potom zanechali. Některé si zakoupili majitelé místních hostinců, jiné zůstali výzdobou dvora pánů Sorgů.
Další rok (1998) jsme si celou akci ve stejném duchu zopakovali. V roce 1999 si náš kamarád Michal Faflík pronajal bývalou obecnou školu v Rousínově u Rakovníka, kde chtěl zřídit společenské a obchodní centrum místního regionu. Oslovili jsme několik našich kamarádů-výtvarníků, kteří byli ochotni týden pracovat za jídlo a pití a uskutečnili jsme První rousínovské umělecké symposium. Smyslem celé akce bylo získat finance z prodaných děl na rekonstrukci bývalé školy. Ateliérem se stala polootevřená stodola M. Faflíka, materiál - topolové dřevo, jsme získali z lánských lesů jako příspěvek prezidentské kanceláře. Jako téma jsme zvolili hudbu. Je pravda, že z přihlášených výtvarníků, se prvního ročníku zúčastnilo polovina lidí, (P. Řezáč, J, Krejčí, M. Oliva) přesto získalo u místních občanů velkého uznání.
Druhého ročníku (2000) se již zúčastnila celá řada výtvarníků mj. P. Říha, P. Řezáč, J. Šorm, J. Bačkovský, L. Husák, J. Krejčí... Téma jsme zvolili divadlo. Techniky byli libovolné, a tak vznikly obrazy, sochy, dřevěný reliéf, keramické sošky, akvarely. Závěr symposia obstarali skupiny Tucet a České srdce. Třetí ročník symposia (2001), s tématem Abgar, podle epické básně Julia Zeyera, jsem ještě připravoval společně s ostatními, ale díky mé osobní přítomnosti na stavbě nového Zavěšenýho kafe jsem se již nemohl zúčastnit jejího průběhu.
Na Rousínovská symposia velice rád vzpomínám, byli to krásně prožitý letní dny a doufám, že taky přinesli nějaké peníze do kasičky na rekonstrukci místní školičky.
/ mapa webu / 2006 - 2008 © Jakub Krejčí /
/ fotografie Antonín Malý / dreamdesign sny /