Narodil jsem se 11. září 1955 v Praze. Absolvoval jsem Střední umělecko průmyslovou školu, obor hračka u prof. V. Fixla. Následovala Divadelní akademie múzických umění, katedra loutkářství - scénografie, pod vedením doc. V. Kábrta.
Diplomovou práci jsem z části realizoval v plzeňském divadle Alfa, pohádkou Ferda mravenec (režie J. Pešek), a z části absolventským představením Srdce kina, srdce divadla (režie K. Makonj). V roce 1981 jsme s bývalými kolegy z katedry založili loutkové divadlo s názvem Pedluke Padluke. Podařilo se nám zrealizovat dvě hry - Johannes doktor Faust (1981) a Posvícení v Hudlicích (1982). Následující rok se naše formace rozpadla. Krátce poté mě oslovili ke spolupráci I. Pokorný s V. Kotkem, kteří právě dávali dohromady Volné společenství divadelníků Vikýř. První inscenaci, kterou jsem zde zhotovil byl Baron Prášil (režie J. Uhrín, 1983). Ve stejném čase jsem již pracoval na rozměrné výpravě k loutkovému hororu I. Peřinové Loupežníci na Chlumu (režie M. Kopecký ml. 1983) - benefiční představení Matěje Kopeckého st. Koncem roku 1983 jsme s I. Pokorným, V. Kotkem a K. Makonjem začali pomalu připravovat dramaturgii Divadelní poutě.
Na sklonku roku 1985 jsem zrealizoval ve Spišské Nové vsi pohádku Púpavienka (režie J. Simkanič) a vyřezal jsem loutky pro hru I. Procházkové Paľo houslista (režie I. Pokorný). Roku 1986 spolupracuji na představení Na Poříčí dítě křičí (režie I. Podobský) v divadle Semafor a se studiem Bouře na West pocket revue. V roce 1987 jsem podruhé a naposledy měl možnost podílet se na výpravě ke hře Zuzana je zase sama doma (režie J. Suchý) pro Semafor. Pod režijním dohledem režiséra V. Olmera maluji obrazy pro televizní film Strašidla cantervillská.
V září roku 1988, společně s P. Benešem (umělec v hladovění), opouštím Volné společenství divadelníků Vikýř a tím i Divadelní pouť. Začátkem roku 1989 s M. Kopeckým přestudováme Loupežníky na Chlumu v pražském Ústředním loutkovém divadle. Dále už se věnuji volné tvorbě (ilustrace, porcelán, litografie).
Na jaře roku 1990 jsme s několika kamarády založili Akademii užitých umění na Malé Straně. Na podzim roku 1991 nám nebylo umožněno realizovat náš záměr s Akademií a vracíme se každý ke své profesi. Koncem roku dokončuji výpravu v polském Walbrzychu Sněhová královna (režie M. Kopecký). Na začátku roku 1992 jsem vyrobil pro jisté divadlo v Žilině loutky, pravděpodobně ke hře Juraj Jánošík, kterou určitě režíroval Jiří Břenek. Během roku jsem začal spolupracovat s divadelním principálem, hercem a režisérem Czechoslovak-American Marionette Theatre, Vítem Hořejšem. Pro hru Jenovéfa jsem vytvořil loutky.
Rok 1993 jsem odstartoval návrhy kostýmů pro film Hloupá Augustýna (režie J. Herz), poté jsem přijal pozvání arch. M. Postráneckého k realizaci několika obrazů a plastik pro malostranskou restauraci U zlaté třináctky v Nerudově ulici. V roce 1994, spolu s řezbářem P. Kohoutem, doděláváme náročnou výpravu Dona Šajna pro pařížské divadlo Loutka (režie Francis Jolit).
Roku 1998 dělám loutky pro CAMT ke hře Golem (režie V. Hořejš). Na jaře 2001 uvádí CAMT v New Yorku The Prose of the Transsiberian and of little Joan of France (režie V. Hořejš), opět se podílím návrhy loutek. Roku 2004 dokončuji loutky do hry W. Shakespeara, Hamlet (režie V. Hořejš), CAMT.
Nyní převážně maluji nebo řežu dřevěné plastiky.
Na sklonku roku 1985 jsem zrealizoval ve Spišské Nové vsi pohádku Púpavienka (režie J. Simkanič) a vyřezal jsem loutky pro hru I. Procházkové Paľo houslista (režie I. Pokorný). Roku 1986 spolupracuji na představení Na Poříčí dítě křičí (režie I. Podobský) v divadle Semafor a se studiem Bouře na West pocket revue. V roce 1987 jsem podruhé a naposledy měl možnost podílet se na výpravě ke hře Zuzana je zase sama doma (režie J. Suchý) pro Semafor. Pod režijním dohledem režiséra V. Olmera maluji obrazy pro televizní film Strašidla cantervillská.
V září roku 1988, společně s P. Benešem (umělec v hladovění), opouštím Volné společenství divadelníků Vikýř a tím i Divadelní pouť. Začátkem roku 1989 s M. Kopeckým přestudováme Loupežníky na Chlumu v pražském Ústředním loutkovém divadle. Dále už se věnuji volné tvorbě (ilustrace, porcelán, litografie).
Na jaře roku 1990 jsme s několika kamarády založili Akademii užitých umění na Malé Straně. Na podzim roku 1991 nám nebylo umožněno realizovat náš záměr s Akademií a vracíme se každý ke své profesi. Koncem roku dokončuji výpravu v polském Walbrzychu Sněhová královna (režie M. Kopecký). Na začátku roku 1992 jsem vyrobil pro jisté divadlo v Žilině loutky, pravděpodobně ke hře Juraj Jánošík, kterou určitě režíroval Jiří Břenek. Během roku jsem začal spolupracovat s divadelním principálem, hercem a režisérem Czechoslovak-American Marionette Theatre, Vítem Hořejšem. Pro hru Jenovéfa jsem vytvořil loutky.
Rok 1993 jsem odstartoval návrhy kostýmů pro film Hloupá Augustýna (režie J. Herz), poté jsem přijal pozvání arch. M. Postráneckého k realizaci několika obrazů a plastik pro malostranskou restauraci U zlaté třináctky v Nerudově ulici. V roce 1994, spolu s řezbářem P. Kohoutem, doděláváme náročnou výpravu Dona Šajna pro pařížské divadlo Loutka (režie Francis Jolit).
Roku 1998 dělám loutky pro CAMT ke hře Golem (režie V. Hořejš). Na jaře 2001 uvádí CAMT v New Yorku The Prose of the Transsiberian and of little Joan of France (režie V. Hořejš), opět se podílím návrhy loutek. Roku 2004 dokončuji loutky do hry W. Shakespeara, Hamlet (režie V. Hořejš), CAMT.
Nyní převážně maluji nebo řežu dřevěné plastiky.
/ mapa webu / 2006 - 2008 © Jakub Krejčí /
/ fotografie Antonín Malý / dreamdesign sny /